Udržování optimálních interiérových podmínek jak v zimním, tak v letním období je dáno především izolační schopností obvodového zdiva. Zatímco v letních měsících vhodné zateplení omezuje prostup tepla z exteriéru do místností a může tak přispívat nejen k příjemnému chladivému pocitu, ale i ke snížení spotřeby klimatizace, v zimním období představuje klíčovou bariéru úniku tepla z tepelného zdroje. K provedení izolace obvodové stěny se používají materiály s vysokým tepelným odporem označované jako materiály izolační.
Izolační materiály a jejich tepelný odpor
Základní konstrukční materiály, jako jsou beton, keramické tvárnice či dřevo disponují poměrně vysokou hodnotou tepelné vodivosti, kterou lze účinně snižovat tloušťkou zdiva a integrací vzduchových mezer. Pro dosažení optimálních izolačních vlastností však tento princip vede k výrazně vysokým tloušťkám zdiva a implicitně i spotřebě materiálu, proto je upřednostňováno využití izolačních materiálů, jako je polystyrén (expandovaný nebo extrudovaný), polyuretanová pěna či minerální vata. Při zateplování se využívá především expandovaný polystyren (EPS), jež:
- má velmi dobré vlastnosti s ohledem na tvarovou stálost a pevnost
- disponuje nízkou hmotnosti a vhodnou přilnavostí
- má velmi vysoký teplotní spád – 1 cm EPS nahradí až 20 cm cihelného zdiva
Zateplení prostřednictvím polystyrenu
Přestože lze určitým způsobem odhadnout přibližnou náhradu izolačních schopnosti jiného materiálu pomocí EPS, je nutné vždy uvažovat ve větším měřítku. Tepelný odpor polystyrenu v tloušťce 1 cm je možná pro některé aplikace dostatečný, pro běžnou stavbu se ovšem využívají tloušťky min 10 cm, které dosahují také dalších potřebných konstrukčních vlastností. Celkové řešení obvodové zdi musí splňovat celé spektrum specifik, vedle tepelného odporu také například dostatečnou neprůzvučnost a nosnost (přenos zatížení od horní stavby).
